Jak se dařilo našim deváťákům při přijímačkách na střední školu

17. června 2020, den po zveřejnění výsledků přijímacích zkoušek na střední školy, jsem vyzpovídala žáky deváté třídy. Zajímalo mne, jak si vybírali střední školu, jak se připravovali na přijímačky a jak to nakonec dopadlo. Text je přepis ústního vyprávění.

V deváté třídě je 12 žáků. Všichni si podali přihlášky na střední školy s maturitou. Školu v březnu přerušilo uzavření škol v souvislosti s koronavirem a přijímací zkoušky se přesunuly z dubna na červen. Žáci také letos měli na rozdíl od jiných let jen jeden pokus, výsledky se počítaly na obě vybrané školy. Z povinného státního testu bylo možné získat 50 bodů z matematiky a 50 bodů z češtiny. Některé školy měly ještě jako součást přijímacího řízení pohovory nebo jinou zkoušku.

Markéta

Hlásila jsem se na dvě gymnázia. Nevěděla jsem, kam jít a co chci dělat, proto gympl. Často se stává, že vybírají školu rodiče, u nás byl výběr na mně. Příprava – kdybych to psala v dubnu, měla bych mnohem méně bodů. Přípravě jsem věnovala hodinu – dvě denně po tři týdny. Byla jsem z testů vyklepaná, ale bylo to v pohodě.

Celou dobu jsem si myslela, že se výsledek dozvím o den dříve. Získala jsem 43 bodů z matiky a 46 z češtiny. Dostala jsem se na oba gymply. Na jeden z pátého až šestého místa, na druhý ze 14. místa. Rodiče s výsledkem počítali, já moc ne. Zatím nevím, kam se rozhodnu jít. (pozn. vybrala si Mikulášské gymnázium)

Míša

Zajímám se o počítače, hledala jsem školu, která se tím zabývá. Uvažovala jsem o SPŠE. Se školou jsme na informatiku chodili na INFIS (pozn. Střední škola informatiky a služeb) a tam se mi zalíbilo víc. Takže jsem podala přihlášky na oba maturitní obory INFIS, IT a ekonomika.

V lednu to vypadalo na přijímačky v dubnu, tak jsem se začala učit. Od května pak každý den hodinu až dvě, přijímačky nanečisto nebo přijímačkové příklady. Byla jsem nervózní a vůbec jsem si nevěřila. Ale bavilo mi to, nikdo mne nenutil. Když jsem jela na zkoušky, klepala jsem se v autě. Ve škole už nakonec byla pohoda. Nakonec jsem se dostala na oba obory, na IT 25. z 60 přijatých, na ekonomku 11. z 30 přijatých. Celkem se hlásilo přes 300 lidí. Vybrala jsem si IT.

Magdaléna

Protože chci na medicínu, tak jsme vybírali vhodnou školu. Rozhodli jsme se pro zdravotnické lyceum a MATFYZ na Mikuláši. (pozn. Mikulášské gymnázium s matematicko-přírodovědným zaměřením). Připravovala jsem se od ledna, psala jsem testy a učila se s rodiči. Byla jsem ve stresu, protože z rodiny byla velká očekávání. Věřila jsem si spíš na lyceum, na gymnázium ne.

Přijímačky jsem psala na Mikuláši, který už znám, tak to bylo v pohodě. Poté, co jsem dopsala, jsem si myslela, že budu ráda, když se dostanu na lyceum. Dostala jsem se na oboje, na lyceu jsem byla čtvrtá ze 120 zájemců, na Mikuláši sedmnáctá. Výsledek mne příjemně překvapil. Češtinu jsem měla na 46 bodů a matematiku na 39 bodů. Rodiče s tím na rozdíl ode mne počítali.

Rozhodování bylo těžké, ale půjdu na Mikuláše. Jsem moc ráda, že jsem se dostala, už jsem zvědavá na novou školu.

Radim

Školu jsem si vybíral tak, že jsem byl v nejistotě, co chci dělat. Táhlo mě to všeobecně k medicíně, jako je táta, ale nebyl jsem si jistý. Jednu školu jsem dal zdrávku – lyceum (pozn. Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická) a druhou všeobecný gympl. Snažil jsem se neuzavřít si cestu k jinému povolání.

Příprava byla naprosto otřesná a vyčerpávající. Před koronou jsem měl doučovací kroužek na zdrávce, ale byl naprd a těžce ho nedoporučuji. Nic mi nedal. Od května jsem se učil asi 2 hodiny denně. Myslel jsem si, že to bylo dost a nebylo to dost.

Na přijímačky jsme jeli z Božkova na zdrávku na Lochotín. Mysleli jsme, že půl hodina bude stačit. Po cestě jsme chytli nejen každou červenou, dokonce nás zastavili policisté, protože máma projela zákaz vjezdu. Vysvětlili jsme, že jedeme na přijímačky a pustili nás. Vbíhal jsem do třídy na minutu přesně. Zkouška byla otřesná, strašně moc jsem se klepal.

Na zdrávce jsem skončil 30. pod čarou, což bylo zklamání. Matematika není moje přednost, měl jsem jen 22 bodů. Češtinu jsem očekával okolo 40 – to se mi dařilo doma, ale když došlo na lámání chleba, měl jsem jen 31 bodů.

Na gymplu jsem pátý pod čarou, díky pohovorům. Takže teď čekám, jak to dopadne, dal jsem odvolání. (pozn. byl přijatý na odvolání na obě školy, ale mezitím zkusil druhé kolo na gymnáziu s výukou v angličtině, kde uspěl a tuto školu si vybral)

Pepa

Školu jsem vybíral dlouho, tam kde se mi líbilo. Už od osmičky. Rozhodl jsem se pro waldorfská lycea, Semily a Jevíčko, protože v blízkosti mého bydliště není nic, co by se mi líbilo. Od listopadu jsem začal s přípravnými kurzy v Berouně a hodně mi tam toho vysvětlili. Nenašel jsem vůli nebo čas plnit od nich úkoly, takže to mohlo mít lepší účinek. Leden až duben jsem vysadil a v květnu zase začal. Moc jsem to nebral.

Na přijímačkách jsem se nudil, dělal jsem je v Jevíčku. Bonus na čas jsem nevyužil. Matematiku jsem měl na 24 bodů a češtinu na 34 bodů. Dostal jsem se na obě školy v prvním kole.

Co si vyberu, ještě nevím. Kdybych se dostal jen na jedno, tak by to bylo jasné. (pozn. vybral si Jevíčko)

Filip

Vybíral jsem za pomocí rodičů. Chtěl jsem nějakou školu, která nebude zas tak moc těžká a aby mě to bavilo, alespoň trošku. Vybral jsem Církevní školu obor ekologie a Nerudovku obor Zahraniční obchod, protože mluvím dobře anglicky.

Připravoval jsem se míň, než bylo zdravé a než bych měl. Za příklad bych se nedával, ale mohlo to dopadnout i hůř, vzhledem k tomu, jak jsem se připravoval. Hlavně jsem dělal testy. Hodně mi to pomohlo, viděl jsem, jak jsou testy připravené. Z matiky jsem si zapsal, co jsem nevěděl, a na to se pak podíval. Byl jsem nervózní ze začátku, ale pak to byla sranda. Před přijímačkami jsem vypnul a byl jsem 2 dny na Moravě.

Skončil jsem na církevní třetí pod čarou a dal jsem odvolání. Nerudovka nevyšla. Doporučil bych se připravovat dřív, ale ne moc dlouho, a dopředu zkoušet testy. (pozn. na odvolání byl přijat)

Matěj

Moc jsem školy nevybíral. Máma řekla, že mám dát lyceum nebo gympl, protože nevím, co by mne bavilo. Vybral jsem Masarykáč a sporťák. (pozn. Masarykovo gymnázium a Sportovní gymnázium) Sporťák byla priorita. Na sporťáku mám bratra a protože dělám vrcholově sport a potřebuji časté omluvenky, sporťák je na to zvyklý a počítají s tím.

Připravoval jsem se intenzivně poslední měsíc. V pokojíčku jsem seděl 7 hodin denně. Moc jsem si nevěřil, protože na obě školy je přetlak jako prase. Psal jsem testy na Sporťáku a měl jsem je napsané hrozně zvláštně rychle, zbývalo mi 35 minut času.

První jsem se dozvěděl výsledky z Masarykáče, byl jsem 12. pod čarou. Měl jsem 43 bodů z češtiny a 37 z matiky. Na výsledky ze sporťáku jsem čekal 4,5 hodiny. Byl jsem hodně nervózní, protože gympl neřekl výsledky ze školního kola sportovní talentové zkoušky.  Dopadlo to dobře, skončil jsem desátý v pořadí a vzali mne.

Jen bych chtěl říci, že přípravné kurzy na Masarykáči jsou k ničemu, všechno jsme se učili ve škole.

Dalibor

Rád jsem kreslil, tak jsem hledal školu, kde se maluje, tedy uměleckou. Vybral jsem si Nerudovku a Zámeček. Na zkoušky jsem se připravoval tak, že jsem každý den kreslil obrázek. Zapomínal jsem, ale máma mě podporovala a připomínala mi to.

Zkouška probíhala takto. Přišel jsem tam, sedl si a přemýšlel, co tu dělám. Připadal jsem si, jako že tam nepatřím. Všichni ostatní vypadali jako naše třída ve tři hodiny ráno na školní akci, tedy divně. Pak přišel první úkol, měli jsme kreslit vymyšlenou krajinu. To bylo jednoduché. Po přestávce jsem si připadal už lépe. Přišel další úkol, na ten se čekalo nejvíc, kreslení zátiší. Když jsem začal kreslit, cítil jsem, že na to nemám. Kreslil jsem třeba křivé čáry. Pak jsem se do toho začal dostávat a uvolnil se. Opřel jsem se o svůj stojan, stojan se začal hroutit a padal přímo na zátiší. Chvíli jsem na to koukal, pak se vzpamatoval, lidi okolo mne mi pomohli to zvednout. Třetí úkol byl kreslení temperami, to neumím. Obrázek se mi celkem povedl, průměrně. Poslední úkol bylo kreslení značek.

Nevzali mne, ale nabídli mi obor kamenosochař, který jsem přijal. Byl jsem tedy přijatý už v lednu. S ostatními jsem dál chodil do školy na přípravu na přijímačky, i když jsem nemusel, protože jsem rád viděl lidi.

Michal

Jelikož se často zabývám počítači, vybíral jsem školu spojenou s IT. Nakonec mne zaujaly nejvíce dvě školy. První dopravní škola obor drony, jelikož závěrem by byly letecké zkoušky. Dále obor mechanik –  seřizovač na Střední průmyslové škole strojnické a Střední odborné škole profesora Švejcara v Plzni. Název oboru je maskování pro programování CNC strojů. Na začátku jsem se nepřipravoval vůbec. Na začátku května jsem začal dělat příklady z češtiny a matiky. Poslední týden jsem nedělal nic a nic jsem taky nečekal, abych nebyl zklamaný.

U zkoušek jsem vypadal nejvíc slavnostní ze všech, měl jsem kalhoty k obleku a tričko s límečkem. Jedna holka měla minišortky zařízlé do poloviny půlek. Ve třídě bylo 14 dětí kvůli koronaviru, z toho 4 kluci měli šortky.

Test jsem nějak napsal. Dostal jsem 21 bodů z matiky a 24 z češtiny. Dostal jsem se na obě střední školy. Na dopravce brali 15 a já byl šestý. Na strojárně brali 30 a byl jsem sedmnáctý.

Moji rodiče byli víc vystresovaní než já. Máma byla na prášky a mně to bylo jedno. (pozn. vybral si dopravní školu)

Bárt

Můj výběr školy bylo držet si waldorf jako možnost, ale zároveň něco, co se týče techniky. Pro Waldorfské lyceum Semily jsem se rozhodl proto, že jsem projel všechna waldorfská lycea v ČR kromě Ostravy a tady jsem uznal, že je pro mne nejlepší. Technické lyceum na elektro navrhli rodiče a já řekl: „Jo“.

Chodil jsem na přípravu před koronavirem na Nerudovku a na Křižíkáč. Abych řekl pravdu, nedoporučuji to. Kdybych se to učil s rodiči nebo z internetu, bylo by to na 100 % účinnější. Bral jsem prášky proti stresu a pomáhalo to. Pak jsem se učil s tátou.

Na zkoušce jsem byl nervózní. Přišel vyklepaný, blbě se mi dýchalo, klepaly se mi ruce. Potom se rozdali testy a učitelka se na mne po celou dobu matiky koukala. Přestávku jsem proseděl s telefonem a psal si s Daliborem a Michalem. Pak byla čeština a češtinář se na mne také koukal. Napadalo mne „Co jsem udělal špatně? Co je?“

Měl jsem 24 bodů z matematiky a 26 z češtiny. V prvním kole mne nevzali ani na jednu školu, tak čekáme na výsledky odvolání. (pozn. byl přijat na odvolání na obě školy, vybral si elektro)

Bára

Rozhodla jsem se týden před odevzdáním přihlášky. Chtěla jsem si jen zkusit talentovky, protože jsem si nevěřila. Táta mi taky nevěřil, ale máma ano. V rozhodnutí mne podpořila psycholožka, která řekla, ať to zkusím. Takže za 14 dní jsem musela vytvořit portfolio – 22 obrázků. Hlásila jsem se na Nerudovku na Grafický design a Design interiérů, tedy na uměleckou školu.

Na talentovky mně máma koupila tričko „No bad day“. Šla jsem s kamarádkou, ta také dělala talentovky, ale nedostala se. Učitelé byli mladí a sympatičtí, hned se mi tam zalíbilo. Mohli jsme si pustit hudbu do sluchátek a malovali jsme. Měla jsem z toho dobrý dojem, ale považovala jsem to jen za pokus. Šla jsem i na druhé talentovky na druhý obor, v polovině prvního úkolu mi mamka poslala textovku, že jsem postoupila do druhého kola. Tekly mi slzy radostí.

V druhém kole byl pohovor. Oblékla jsem si tričko s obrazem Leonarda da Vinci. To už jsem byla vystresovaná. Pohovor byl nakonec v pohodě, ptali se mne i na to tričko. Měla jsem úžasný pocit. Vzali 20 lidí a já byla na 21. místě. Po odvolání mne nakonec vzali.

Další žák nechtěl dávat rozhovor, jen prozradil, že se dostal na lyceum stavební průmyslovky ze 17. místa a na hotelovou školu obor podnikání z první místa.  Z matematiky získal 45 bodů a z češtiny 33 bodů. Vybral si stavební průmyslovku.