Konec června s sebou na naší waldorfské škole přinesl okamžik, na který jsme se všichni těšili, ale který v sobě nesl i kapku dojetí. Společně jsme prožili poslední den školního roku, ohlédli se za uplynulými měsíci práce a slavnostně otevřeli bránu vstříc letním dobrodružstvím.
Od slovního hodnocení k velkému školnímu řetězu
Vše začalo v tichosti a intimitě našich tříd. Zde si děti z rukou svých třídních učitelů převzaly vysvědčení, které jako zrcadlo láskyplně ukazuje pokroky, dary i výzvy každého z žáků.
Poté se dění přesunulo do společného prostoru na školní schody. Celá škola se schůdek po schůdku seřadila od nejstarších žáků až po ty úplně nejmladší. Vytvořili jsme tak symbolický živý řetěz, který propojil celou naši školní komunitu od nejstarších po nejmenší.
Dojemné loučení s deváťáky
Tento den patřil především našim nejstarším základkovým žákům – deváťákům. Zatímco se škola řadila na schodech, učitelé se s nimi naposledy osobně loučili, předávali jim slova podpory a přáli vše nejlepší do jejich dalšího života a studia na nových školách.
V ten moment se celým prostorem rozezněl čistý a jasný zvuk zvonečků. Za doprovodu tohoto slavnostního cinkání a společného zpěvu všech dětí i učitelů si deváťáci užili své úplně poslední základoškolské zvonění. Byl to hluboký okamžik plný vděčnosti za vše, co naší škole během svých let darovali.
Hurá na prázdniny!
Po tomto silném zážitku se všichni ještě na malou chvíli vrátili do svých kmenových tříd, aby společný čas v kruhu definitivně uzavřeli. Tam se děti i učitelé vzájemně rozloučili, popřáli si krásné léto a pak už se sborovým „Hurá!“ rozutekli vstříc vytouženým prázdninám.
Všem dětem, rodičům i kolegům přejeme nádherné, sluncem prohřáté léto plné odpočinku a nových sil. Uvidíme se opět v září!
