Autor: Kristýna Bachtíková

V úterý 30. září vyrazily 12. a 13. třída do pražského centra DOX, kde je čekalo promítání oscarového filmu Pan nikdo proti Putinovi a následná beseda s Pavlem Talankinem – hercem i režisérem v jedné osobě.

Celé setkání bylo pro studenty velmi silným zážitkem. Film přinesl emotivní a místy velmi smutné momenty, které však zároveň vedly k hlubokému zamyšlení. Následná diskuse umožnila nahlédnout nejen do vzniku samotného snímku, ale i do širších souvislostí tématu, které otevírá.

V době, kdy si připomínáme odkaz Václava Havla, se toto setkání stalo i důležitou připomínkou toho, jak křehká může být svoboda. Znovu se ukázalo, jak zásadní roli hraje demokracie a svoboda projevu v současném světě a jak důležité je tyto hodnoty aktivně chránit.

Děkujeme za inspirativní setkání, které v nás bude ještě dlouho doznívat.

Každý rok, když se podzimní dny začínají krátit a vnějšího světla ubývá, obracíme na naší škole pozornost dovnitř. Připomínáme si svátek svatého Michaela – období, které je v tradici waldorfských škol hluboce spojováno s odvahou, vnitřní silou a schopností bděle se postavit výzvám přicházející temnoty.

Postava archanděla Michaela je mocným symbolem statečnosti. Obraz jeho boje s drakem však nevnímáme jako vnější bitvu, ale jako zrcadlo našeho vlastního vnitřního zápasu. Je to výzva k překonávání strachu, nejistoty, pochybností či vlastní pohodlnosti. V tomto čase hledáme a křesáme své vlastní vnitřní světlo – jiskru odvahy, která se nemusí projevovat velkými hrdinskými činy, ale září v drobných každodenních rozhodnutích a v pravdivosti, se kterou se stavíme k sobě i k druhým.

V tomto duchu letos na naší škole proběhl Den Dobromysli. Na jeden den se pevné hranice tříd rozplynuly a žáci se promíchali napříč všemi ročníky. Právě toto věkové propojení vytváří prostor pro hlubokou lidskou zkušenost. Když se ruka sedmáka potká při práci s rukou prvňáčka, děje se cosi zásadního. Starší žáci se přirozeně stávají ochránci a průvodci, předávají své zkušenosti a mladší v nich nacházejí oporu. V tomto živém společenství si každý mohl prožít hřejivé poznání: když na něco sám nestačím, v kruhu spřízněné skupiny to jde vždycky snadněji. Strach z neúspěchu mizí tam, kde se opíráme jeden o druhého.

Letošní ročník nabídl žákům neobyčejně pestrou paletu možností – vybírat si mohli z celkem 17 rozmanitých dílen. Škola se proměnila v tvořivé mraveniště, kde ožívala stará řemesla i umění. Vůně pečené dýně z kulinářské dílny se mísila s tóny hudby a divadelním švitořením, ruce dětí se nořily do hřejivé vlny při plstění, barvy na plátnech zachycovaly podzimní nálady a venku na školním pozemku se projevovala síla spojená s prací se zemí. Každé dítě si našlo své místo, svůj specifický způsob, jak nechat promluvit své vnitřní dary a zažít radost z tvoření.

Vrcholem celého dne se pak stalo závěrečné společné sdílení. V kruhu, kde měl každý své pevné a rovnocenné místo, jsme se zastavili, abychom si vzájemně naslouchali. Naslouchání druhému v tichu a s úctou bylo pomyslným završením celého michalského putování. Když děti sdílely své zážitky, překonané překážky i radosti, bylo zřejmé, že se nám podařilo vytvořit něco mnohem trvalejšího než jen krásné výrobky.

Společně jsme zažehli plamen důvěry, spolupráce a vzájemného respektu. A toto světlo společenství v nás bude hřát a svítit na cestu ještě dlouho do nadcházejících zimních dnů.

V pondělí 14. září jsme na naší škole znovu prožili setkání se slam poetry, která je již několik let pevnou součástí našeho školního programu.

Slam poetry u nás pravidelně propojujeme s vystoupeními profesionálních slamerů, kteří přinášejí inspiraci, energii a autentickou zkušenost z této specifické umělecké formy. Díky těmto setkáním mají žáci možnost vidět slam v jeho živé, profesionální podobě a zároveň si sami vyzkoušet, jaké to je pracovat s textem, hlasem a publikem.

Do slam poetry se u nás mohou zapojit i žáci školy – a tuto možnost skutečně využívají. Vystoupení našich žáků se tak stává přirozenou součástí programu a ukazuje, že literatura a poezie mohou být živé, současné a blízké jejich vlastní zkušenosti.

Akce měla zastoupení napříč školou – zapojili se žáci lycea i druhého stupně základní školy. Díky tomu vzniklo pestré a inspirativní setkání různých věkových skupin, které se navzájem obohacují.

Slam poetry tak u nás není jen jednorázovým vystoupením, ale dlouhodobě rozvíjenou aktivitou, která podporuje kreativitu, odvahu projevu a vztah k jazyku.

Konec června s sebou na naší waldorfské škole přinesl okamžik, na který jsme se všichni těšili, ale který v sobě nesl i kapku dojetí. Společně jsme prožili poslední den školního roku, ohlédli se za uplynulými měsíci práce a slavnostně otevřeli bránu vstříc letním dobrodružstvím.

Od slovního hodnocení k velkému školnímu řetězu

Vše začalo v tichosti a intimitě našich tříd. Zde si děti z rukou svých třídních učitelů převzaly vysvědčení, které jako zrcadlo láskyplně ukazuje pokroky, dary i výzvy každého z žáků.

Poté se dění přesunulo do společného prostoru na školní schody. Celá škola se schůdek po schůdku seřadila od nejstarších žáků až po ty úplně nejmladší. Vytvořili jsme tak symbolický živý řetěz, který propojil celou naši školní komunitu od nejstarších po nejmenší.

Dojemné loučení s deváťáky

Tento den patřil především našim nejstarším základkovým žákům – deváťákům. Zatímco se škola řadila na schodech, učitelé se s nimi naposledy osobně loučili, předávali jim slova podpory a přáli vše nejlepší do jejich dalšího života a studia na nových školách.

V ten moment se celým prostorem rozezněl čistý a jasný zvuk zvonečků. Za doprovodu tohoto slavnostního cinkání a společného zpěvu všech dětí i učitelů si deváťáci užili své úplně poslední základoškolské zvonění. Byl to hluboký okamžik plný vděčnosti za vše, co naší škole během svých let darovali.

Hurá na prázdniny!

Po tomto silném zážitku se všichni ještě na malou chvíli vrátili do svých kmenových tříd, aby společný čas v kruhu definitivně uzavřeli. Tam se děti i učitelé vzájemně rozloučili, popřáli si krásné léto a pak už se sborovým „Hurá!“ rozutekli vstříc vytouženým prázdninám.

Všem dětem, rodičům i kolegům přejeme nádherné, sluncem prohřáté léto plné odpočinku a nových sil. Uvidíme se opět v září!